Tak tohle je pro letošek všechno. Doufáme, že jste si cestu časem užili společně s námi užili. Děkujeme všem čtenářům za přízeň, moc si toho vážíme a těšíme se na další rok! :-)

Pátek 9.8.2024

Dnešní ráno bylo trochu netradiční, jelikož nás nebudili vedoucí, ale nejstarší děti. Na dnešní dopoledne převzali kontrolu nejstarší děti a vedoucí měli svůůj oddíl. Čekala nás rozcvička a dopolední program v jejich podání. Čekaly nás hry s vodou, čarodějnice, opičí dráha, sportovní disciplíny a mnoho dalšího. Pro naše nejstarší děti to je super příprava pro jejich budoucí působení nejen na táboře, ale i přes rok v kroužku hasičů. Po svátečním obědě - svíčková - jsme se šli ochladit do bazénu a také jsme si začali balit, pro některé to byla zábava na skoro celé odpoledne. Po svačině jsme byli odměněni za naše výkony na táboře, nejen co se her týče, ale i za nejlépe uklizenou chatku a i nejmladší účastnice dostaly diplom a uznání všech účastníků. Když jsme si každý vybral odměnu za účast, tak nás čekalo zase balení a úklid tábora. Po večeři byla spuštěna poslední diskotéka. Co si budem povídat - slzy tekly proudem. Ale i tak to bylo krásné zakončení tábora, na který budeme všichni ještě dlouho vzpomínat.

Čtvrtek 8.8.2024

Předpředposlední ráno na táboře nás probudilo krásné počasí, takže jsme si den zpříjemnili rozcvičkou (haha). Po snídani se vypravily mladší a část starších dětí na výlet do Vlašimi. Stejně jako starší jsme navštívili paraZOO, podpořili jsme místní podnikatele nákupem samých důležitých věcí – zmrzlina, plyšáci, sladkosti,… Starší měli stejně jako předchozí den mladší připravené individuální disciplíny. Starší stihli i koupání v klidném bazénu bez mladších. Po sladkém obědě (borůvkové knedlíky, jako by toho sladkého bylo dnes málo :P) jsme se přesunuli do doby otrokářů v jižních Spojených státech amerických. Proběhlo předvedení nejlepších otroků a mohli jsme začít pracovat. Otrokáři nás úkolovali, museli jsme posbírat kávu, nasbírat vodu, podojit mléko, sklidit cukrovou třtinu a z toho uvařit lahodnou kávu pro otrokáře Mr. Cruela. Pak nás čekal ještě jeden úkol – posbírat bavlnu, sehnat látku, nitě a ozdoby a z toho vyrobit polštář, taktéž pro Mr. Cruela. Byli jsme zkoušeni ještě ze silových schopností. Naše výkony byly velmi obstojné a boj to byl velmi vyrovnaný. Nakonec jsme od otrokáře získali fotografie, ze kterých jsme získali kód do stroje času. Když jsme chtěli zadat kód, tak jsme zjistili, že stroj času zmizel. Dostali jsme informaci, kde se stroj nachází a za soumraku jsme ho našli nedaleko tábora společně s raketou. Zadali jsme kód do stroje času a proběhl reset umělé inteligence, čímž jsme zachránili svět pro budoucí generace, uf. Z rakety vyšel a promluvil k nám kosmonaut a dozvěděli jsme se konečné pořadí – 1. místo Flexi Géniové, 2. místo Kamenní Válečníci, 3. místo Bleskoví mistři, 4. místo Chytré rakety a 5. místo Rychlé ruce. Následovala sebedestrukce stroje času, aby nemohl být v budoucnosti zneužit. Někteří to oplakali, ale bude to tak pro všechny lepší. Kosmonaut se s námi rozloučil a rozhodl se, že s námi zůstane v roce 2024, ale v anonymitě. Všichni jsme si ze sebedestrukce odnesli krásný zážitek a budeme mít na co vzpomínat. A teď už do hajan.

Středa 7.8.2024

Dnes jsme se probudili v postelích, což byla oproti včerejšku změna, pro někoho příjemná, pro někoho nikoli. Rozcvička proběhla normálně a čaj k snídani jsme si taky nemuseli vařit na ohni. Po snídani přišla skvělá zpráva – půlka tábora odjíždí na výlet do Vlašimi. Dnes se výlet týkal většiny starších dětí. Ve městě jsme navštívili paraZOO a vykoupili jsme všechny krámy v okolí. Mladší a část starších měli v táboře připraveny další individuální disciplíny – střelbu (na špalíčky, na terče a na pouťové růže), vytrvalostní soutěže, jezení na čas,… Starší se vrátili z města s plnými taškami a s úsměvem na tváři. Po obědě jsme se za pomoci stroje času přesunuli do dob starověkého Egypta a navštívil nás sám faraon, který zajal 5 otroků, protože potřeboval 5 nových písařů. Celé odpoledne jsme testovali znalosti a dovednosti celých týmu v oblasti starověkého Egypta. Nakonec se podařilo vychovat 5 nových písařů, kteří prokázali, že nejsou předurčeni k předhození krokodýlům. Jako odměnu dostali hliněné tabulky s hieroglyfy, kde byl ukryt kód do stroje času. Před spaním jsme měli pořádnou diskotéku, kde jsme vytančili všechna cukrátka z Vlašimi.

Úterý 6.8.2024

Ráno jsme se na louce probudili do chladného rána. Obnovili jsme oheň a uvařili jsme si čaj, nasnídali jsme se hezky po trempsku – chleba s vysočinou a pro fajnšmekry ještě zbylé buřty. Po bohaté snídani jsme pobalili naše věci z louky a vyrazili jsme na zpáteční cestu. To už jsme šli všichni společně, abychom stihli oběd. Dokonce nám na cestu krásně svítilo sluníčko. Mladším bylo na poslední kilometry pomoženo autobusem, abychom ten oběd opravdu stihli. Naštěstí jsme to všichni stihli včas a nebyli jsme o hladu. Po o jsme vybalili věci a odpočívali, z čehož nás vyrušil stroj času. Dnes jsme se přenesli do doby zlatokopů v Americe. Prvně jsme vyhráli v bingu lístky na parník, který nás dovezl do oblasti Klondike, kde vypukla zlatá horečka. Měli jsme za úkol převézt zásoby, projít nelehkou cestou, přebrodit řeku,… Jako poslední nás čekalo rýžování zlata, které jsme pak prodali za peníze. Za utržené peníze jsme dražili cenné předměty, na kterých by měl být kód k zadání do stroje času. To se dozvíme ale až zítra, protože dnes bychom ten stroj času potřebovali na zpomalení času. Na výsledky dnešního snažení si tedy musíme počkat do zítra a už se těšíme na spaní pod střechou.  

Pondělí 5.8.2024

Start do nového týdne jsme začali rozcvičkou, počasí sice nebylo nic moc, ale my věříme, že bude líp! Po snídani jsme se totiž dozvěděli, že po obědě odcházíme na puťák. Dopolední program byl tedy jasný – sbalit si věci s sebou. Řeknete si – sbalit pár věcí, to musí trvat pár minut. Haha, zabralo nám to skoro celé dopoledne, které jsme do oběda vyplnili míčovými a deskovými hrami. Po obědě jsme dobalili poslední drobnosti a vyrazili jsme na cestu. Mladší šli po modré turistické (místy to byla spíše černá) a starší dostali mapu a museli se na místo určení dostat podle svých navigačních schopností. Po pár špatných odbočkách jsme se nakonec všichni sešli na jednom místě – nedaleko Vlašimi v bezprostřední blízkosti stanového tábora dalších táborových nadšenců. Po příchodu jsme začali vykopávat ohniště, abychom si mohli uvařit večeři. Některým družinkám to šlo rychleji, jiným pomaleji, ale nakonec si všichni moc pochutnali. Na menu byly těstoviny s vepřovkou a rajčatovou omáčkou, jako dezert buřty na ohni. S plnými bříšky jsme ulehli pod širým nebem s hvězdami. To je na spaní pod „širákem“ to nejhezčí!

Neděle 4.8.2024

To, že je dnes neděle znamená jediné – dneska to máme bez rozcvičky. Vedoucí nás ale překvapili v pyžámkách a střihli jsme si taneční rozcvičku. Nezdá se to, ale je to fuška! Po snídani jsme nedělali tradiční kroužky, ale soutěže jednotlivců v různých disciplínách – stavění věže z krabiček, pamatování barev, sportovní aktivity, faraonská hra Uru, odhady a videostop. Další dny budeme pokračovat v jiných disciplínách a nakonec budou vyhodnoceni nejšikovnější jednotlivci. Po obědě nás opět přivítal stroj času. Tentokrát k nám zavítala španělská královna, která povolala Kryštofa Kolumba, aby doplul do Indie pro koření. Jak to asi dopadlo, všichni víme. Bohužel narazili na domorodý lidožravý kmen, takže končetiny lítaly vzduchem. Úkol jsme tedy museli splnit my. Prvně jsme ale museli postavit loď, abychom měli jak se tam dostat. Pak jsme se vydali na cestu, která nebyla vůbec jednoduchá – museli jsme obětovat skoro celý tým – někdo přišel o končetiny, někdo o zrak, někdo o hlas,… Při tom nás spláchl pořádný slejvák, takže jsme dostali pořádnou nálož bahna (maminky, těšte se!). Před večeří jsme se zúčastnili přehlídky našich lodí, někteří z nás vytvořili opravdu zajímavé kousky. Ještě jsme složili příběh podle obrázků, z čehož vylezly mnohdy úctyhodné romány. Po večeři už nás čekalo jen vyhlášení samotným Kryštofem Kolumbem, a následovalo osobní volno, které jsme využili k očistě ve sprchách, hrami a podobně. Pak už nastal čas jít spinkat.

Sobota 3.8.2024

Dnes jsme začali den rozcvičkou, při které jsme si krásně protáhli tělíčka. Po snídani jsme pokračovali v dokončování etapy Doba ledová. Čekala nás taková další rozcvička, při které jsme se pěkně naběhli, protože jsme potřebovali nalovit co nejvíc pravěké zvěře. Poté jsme se museli vzájemně přenést přes ledovec do bezpečí před oblevou. Jako poslední jsme dostali ledové kostky, které jsme museli rozmrazit, abychom získali kód do stroje času. Ještě jsme tu měli milou návštěvu se čtyřkolkou, na které jsme se mohli povozit, a pro všechny to byl velký zážitek! Podařilo se a po obědě a poledním klidu jsme se přenesli do doby krále Artuše. Čekaly na nás soutěže ve stylu rytířských soubojů – běhání mezi kyvadly, střelba z luku, boj v ringu, souboj tupými meči, souboj bidly na kládách a další… Podařilo se nám všechno přežít ve zdraví a mohli jsme zadat kód do stroje času, který jsme dostali ukrytý v šípu. Po večeři jsme se oblékli do tepláků a vyrazili jsme k táboráku zpívat táborové písničky. Pro mladší děti byla připravena stezka odvahy, kterou všichni krásně zvládli.

Pátek 2.8.2024

A je to tady, konečně nám přes noc trochu sprchlo a není tu takové horko. Během dne jsme dokonce těch přeháněk zažili hned několik a stačilo by. Ale dopoledne se ukázalo být ideálním pro náš první výlet mimo tábor, vyslechli jsme konečně prosby dětí o doplnění zásob a vyrazili jsme do nedalekého Divišova. Jednu cestu jel každý autobusem a druhou jsme si odšlapali. Na místě jsme pak vykoupili vše, co vás jen napadne. Ovšem rozhodně nejvíce jsme vyprázdnili regály s brambůrky a coca-colou. Odpoledne nám z větší části propršelo, ale toho jsme se nezalekli a dále jsme cestovali časem. Dnes nás náš nadčasový stroj přenesl do doby ledové, po cestě sice krapet zamrzl, ale nakonec jsme si poradili. Kreslili jsme společnými silami jeskynní malbu mamuta, který padá do jámy a zachraňuje jej lenochod, přehazovali jsme sněhové koule aka vodní bomby a nechybělo ani tematické promítání Doby ledové. K večeři nám paní kuchařka udělala obzvlášť radost, neboť pro všechny usmažila langoše. Tolik kalorií jsme si nemohli dovolit nechat, tak jsme hned po večeři měli připravenou diskotéku. Pro velký zájem o tanec se dokonce i lehce posouvala večerka a s posledními dozvuky jsme se přesunuli do hajan.

Čtvrtek 1.8.2024

A máme tady srpen, jsme v půlce prázdnin. Ráno nás sice lehce navnadil slabý deštík, ale horku jsme se opět nevyhnuli. Dopoledne jsme v rámci klasických kroužků zaznamenali vylepšení v podobě pečení chleba na ohni ve víku od kotlíku. To si zkusila jedna z našich skupinek a následně mohla své výrobky i zkonzumovat. K obědu jsme se namlsali dukátovými buchtičkami se šodó a po poledním klidu jsme se vrhli na olympiádu. Nemyslete si, že jsme snad koukali na přímý přenos, my jsme se do toho opřeli po vlastní ose. V rámci OH 2024 ve Všechlapech jsme plnili po menších skupinkách 7 stanovišť, kde nechyběly například skok do dálky, střelba z luku, vrh koulí/granátem, hod oštěpem, hod diskem atp. Po večeři jsme si odpočinuli, ale namísto večerky nás čekalo překvapení v podobě naší táborové klasiky – Pohádkového lesa. Jde o milou aktivitu, kdy starší děti nacvičí a předvedou pohádky svým mladším kamarádům na dobrou noc. Namísto čtení jsme dnes naživo shlédli Shreka, V Hlavě, S čerty nejsou žerty, Lego Ninjago a Perníkovou pohádku. To se nám dnes bude spinkat úplně samo…

Středa 31.7.2024

První táborový týden se nám pomaličku překuluje do druhé půlky, děti si hezky zvykly na místní režim a dorazila už i pořádná dávka pohledů, které rozjasnily hned několik dětských tvářiček.

Dopoledne jsme stihli kromě klasických kroužků i nezbytné ochlazení v bazénu. Ale nezůstali jsme jen u obyčejného koupání. Dorazila nám sem vzácná návštěva v podobě vodních záchranářů, kteří nám ukázali, jak můžeme ve vodě zachránit kamaráda, pokud by se topil. Bylo to dost zajímavé a navíc jsme si pak několik těch věcí mohli vyzkoušet sami.

Odpoledne jsme se opět přenesli se strojem času, tentokrát jsme zůstali v našich krajinách, ale přenesli jsme se do doby, kdy Jaroslav Foglar vydal své legendární Rychlé šípy. Kód, který jsme dnes sháněli, se skrýval ve známém hlavolamu ježek v kleci. A než jsme se k němu dostali, museli jsme prokázat, že jsme toho hodní. Učili jsme se topografické značky, uzly, rozeznávali jsme stopy a zvuky zvířátek, stavěli táborovou bránu a další podobné zajímavosti. Jelikož toho bylo hodně a stupňů dnes taky nebylo málo, tak jsme to prokládali koupačkou. Večer jsme všichni odpadli a těšíme se, co nám přinese další den.

Úterý 30.7.2024

Ráno nás vítala vymetená modrá obloha, která byla příslibem teplého dne. Po rozcvičce a vydatné medovo-máslové snídani jsme se rozdělili na každodenní kroužky. Ne, že bychom snad každé dopoledne věnovali jedné a té samé činnosti, naopak, činností máme dostatek a vyzkoušíme si to popořadě všichni. Kromě tvoření, ajťáka, míčkovek a kimovky určitě musíme zmínit velkolepá lesní sídla, která vytvořila skupinka nejmenších táborníků v přilehlém lese. Odpoledne jsme se pak za pomocí stroje času přesunuli na další štaci, a sice do starověkého Řecka, kde jsme se sešli se samotným Hádem a Cháronem, pro něž jsme následně plnili úkoly. Díky vysokým teplotám se v řeku Styx proměnil náš místní bazén, kde jsme se převáželi společnými silami na druhou stranu. Ze Styxu se z minutu na minutu pak stalo širé moře, kde jsme lovili perly a ty jsme následně vyměnili za materiál na štít proti Medúze. K večeru už byla na tvářích našich táborníků znát jistá únava, spát jsme tedy šli včas a hned jakmile jsme se dostali do říše snů, tak naše nejstarší cestovatele v čase vzbudila nečekaná noční bojovka.

Pondělí 29.7.2024

Dnes jsme měli konečně první rozcvičku tohoto tábora. Po protažení těla jsme se posilnili na snídani a vyrazili jsme na dopolední "kroužky". Savovali jsme trička, hráli míčové hry, stříleli jsme z luků a dostali jsme přednášku o umělé inteligenci. Po sladkém obědě jsme si odpočinuli při poledním klidu, z kterého nás vytrhlo zjevení stroje času. Po úspěsné teleportaci jsme se objevili ve vikingské době a hned jsme byli svědky souboje klanů. A nás čekal ten samý úkol - porazit Vikingy v soubojích o vlajku, dobývání tvrze a špionážní akce na nejvyššího Vikinga. Netušili jsme ale, že skupina Vikingů, proti ktereré budeme také bojovat, je složená z vedoucích, takže to nebylo jen tak, ale některým se povedlo je porazit! Před večeří jsme se ještě stihli vykoupat v bazénu, což bylo velmi příjemné. Po naplnění bříšek jsme si ještě střihli dvě bitvy - jednu o vlajku a jednu o hrad. Nakonec se nám podařilo Vikingy udolat a získat kód, který jsme další den ráno úspěsně zadali do stroje času. :-)

Neděle 28.7.2024

Namísto známého domácího zvuku budíků z mobilu nás dnes na táboře probudily kapky deště, do jejichž rytmu se později ozval i tak známý zvuk kohouta z táborového repráku. To nebývá slyšet snad nikde jinde, takže není pochyb o tom, že jsme po roce zase táboře :-). Deštivé počasí naštěstí netrvalo dlouho, spláchlo včerejší horko a dnes jsme tak mohli fungovat mnohem snáz. K snídani nás potěšila vánočka s kakaem a poté jsme se vrhli na dopolední program v podobě "kroužků". Děti se rozdělily do skupin podle věku a věnovaly se různým zajímavým činnostem - savovaly si táborová trička, luštily zapeklité šifry, prohlubovaly své IT znalosti, protáhly svá těla u míčových her a nebo také trénovaly paměť s kimovkami. 

Odpoledne jsme se pak plně ponořili do celotáborové hry, náš stroj času několikrát zablikal, zahrál, sdělil nám důležité bezpečnostní pokyny pro přesuny v čase a pak jsme se společně přesunuli na území americké, přibližně kolem roku 1450. Všude kolem nás jezdili indiáni, mezi které jsme se následně snažili všemi silami zapadnout. Z našich oddílů se tedy rázem staly indiánské kmeny s vlastními kmenovými tanci, pokřiky i přírodními ručně vyráběnými šperky. Následně nás čekal nelehký úkol, najít a přinést živou vodu pro šamany. Cesta nebyla jednoduchá, byla plná nástrah a úkolů, se kterými jsme se naštěstí popasovali včas a stihli jsme večeři v podobě špaget s boloňskou omáčkou. To sice nebylo příliš indiánské, ale hlad se neptá.

Večer jsme už jen odevzdali získaný kód stroji času, který nám potvrdil jeho správnost. Uf, první část je za námi, snad budeme tak úspěšní i v nadcházejících dnech. 

Sobota 27.7.2024

Za krásné slunečné soboty jsme se sešli u autobusu k odjezdu na tábor. Vše proběhlo hladce a po poledni jsme dorazili do střediska do Všechlap. Tady na nás čekal oběd a následovalo ubytování do chatiček a seznámení se s areálem. Po poledním klidu jsme se oblékli do plavek a rovnou jsme šli vyzkoušet ten krásný bazén, na který jsme se loni dívali jen přes plot. Osvěžení přišlo vhod, jelikož bylo opravdu teplo. Po svačině jsme se rozdělili na skupiny podle věku a šli jsme hrát různé seznamovací a jiné sportovní hry, tohle nám vydrželo až do večeře. Po večeři jsme se rozdělovali do družinek. Tento rok ale dostaly děti možnost si družinku složit dle svých představ. Následně jsme využili umělé inteligence (dále jen AI), aby nám podle krátké charakteristiky týmu vymyslela názvy družinek. Vzešli z toho - Kamenní válečníci, Chytré rakety, Flexi géniové, Rychlé ruce a bleskováí mistři. Taky nám vytvořila erby, které uvidíte v galerii. Po rozřazení jsme rozhýbali boky v rytmu disca, a v tom se najednou nad táborem zablesklo. A kdo jsme my, abychom se nešli zvědavě podívat. Na poli za táborem jsme našli raketu! Ale ne tenisovou, ale vopravdickou kosmickou raketu! Vylezl z ní jakýsi kosmonaut a tvrdil, že je z budoucnosti a že by potřeboval pomoct, protože se schopnosti AI vymkly z rukou a AI převzala nadvládu nad světem. Z videa, které celý problém shrnovalo a dozvěděli jsme se, že každá AI má v sobě resetovací kód, o kterém ale neví. Ale my víme, že tyto kódy jsou rozesety v mnoha etapách lidstva a pokud se nám je podaří získat, můžeme AI zastavit. Pan kosmonaut z budoucnosti nás tedy požádal, jestli nemůžeme tyto kódy najít a pomoct mu v boji s AI. Samozřejmě, že mu pomůžeme. Nechal nám tady i stroj času, který nám aktivoval, aby byla naše cesta trochu jednodušší. Teď už tedy víme, že budeme cestovat časem a hledat resetovací kódy. S panem kosmonautem jsme se rozloučili a byli jsme svědky velkolepého odletu rakety. Následovala jen večerní hygiena a do pelíšků jsme ulehli s hlavou plnou myšlenek, co nás všechno čeká! :-)